Zde najdete výběr z ohlasů na letošní ročník festivalu Janáček Brno, ohlasy budeme postupně doplňovat:
Festival Janáček Brno přinesl kouzlo české hudby do vily Tugendhat
Opera+, 26. 11. 2024, Emil Drápela
„Od prvních taktů bylo příjemné vnímat sytý, vřelý a znělý tón violoncella Václava Petra, jeho neochvějnou intonační jistotu a velký dynamický potenciál.“
„David Mareček svůj part interpretoval barvitě, temperamentně a nápaditě jako někdo, kdo Janáčkem žije doslova od školních let. Violoncello Václava Petra znělo šťavnatě v kantilénových úsecích a vedlo s klavírem poutavý komorní dialog, okořeněný arpeggii či pizzicaty.“
„Jejich pojetí bylo hravé, tu temperamentní, jinde naopak apartní, s potřebným interpretačním nadhledem.“
„Závěrečné číslo logicky vyvolalo bouřlivý potlesk a následný „operní“ přídavek jako poctu festivalu – árii Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky v úpravě pro violoncello a klavír. Na měsíček bylo v té chvíli ještě brzy, avšak pohled skrze prosklené stěny vily Tugendhat na zapadající sluníčko s charakteristickým brněnským panoramatem byl v tu chvíli stejně nezapomenutelný, jako koncert samotný…“
Celý text najdete ZDE.
Festival Janáček Brno 2024
Babylon Revue, 26. 11. 2024, Vít Zavadil
„Jan Bartoš – poslední žák Ivana Moravce a jeden z nejlepších evropských klavíristů podal výkon přímo mistrovský a přídavkem Janáčkovy skladbičky Frýdecká Panna Maria z cyklu Po zarostlém chodníčku připomněl, že jsme na Janáčkovském festivalu.“
„A Jakub Hrůša na tomto koncertě předvedl výkon tak fantastický, že je možno jej ohodnotit bez jakékoli nadsázky za mistra zcela rovnocenného Ch. Thielemannovi.“
„Tento koncert byl pro mne doopravdy největší zážitek nejen z celého festivalu, ale jeden z největších hudebních zážitků vůbec.“
Celý text najdete ZDE.
Festival Janáček Brno skončil. Rozjívenou liškou Bystrouškou
KlasikaPlus, 26. 11. 2024, Karla Hofmannová
„Malé postavy Skokánka v podání Davida Zlomka, kluci Pepík (Barbora Garzinová) a Frantík (Eva Svozilová) a samozřejmě Adélka Plachetková v roli malé Bystroušky, byli kouzelní a bezprostřední.“
„Kateřina Kněžíková dala Bystroušce mladistvou noblesu a zářivý soprán, přičemž využívala především jeho kantabilní schopnosti, zejména při namlouvání s lišákem. Dokázala postavě dát ale i energii a dravost, především v obraze s Haraštou. „Bít, zabít, jen proto, že su liška…“ mělo napětí a razanci.“
„Krása Janáčkovy hudby vynikla v podání orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Marka Ivanoviće. Z proudu hudby občas zazářily sólové housle, flétna či lesní rohy a hudba tvořila barevný celek, který se dokázal podřídit potřebám sólových hlasů, i podpořit sborové výstupy, připravené sbormistryní Klárou Složilovou Roztočilovou.
Příhody lišky Bystroušky ukončily letošní devátý ročník Festivalu Janáček Brno a zanechaly po sobě trochu nostalgie z pomíjivosti času.“
Celý text najdete ZDE.
Slavnostní večer se Staatskapelle Berlin na Festivalu Janáček
Časopis Harmonie, 26. 11. 2024, Jarmila Procházková
„Bartošův Beethoven zazněl v obvyklých tempech a s velkými dynamickými kontrasty. Orchestr se obdivuhodně pružně přizpůsoboval a sólista s nadhledem a citlivě odlišoval plochy, kdy měl jeho nástroj hlavní slovo a kdy nechával zaslouženou pozornost výborným sólistům z řad instrumentalistů.“
„Jeho interpretace byla přesvědčivá, technicky brilantní a strhla posluchače k srdečným ovacím. Sympatie publika si pianista vysloužil i volbou přídavku, když z Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku citlivě přednesl miniaturu s názvem Frýdecká Panna Maria.“
„Výsledek byl ohromující. Symfonie působila jako vytesaný monolit, zrale a bez nejmenšího zaváhání, jako by orchestr a dirigent byli mnoholetí kolegové.“
„Na brněnské hostování Staatskapelle Berlin v operním orchestřišti a na koncertním pódiu budeme dlouho vzpomínat jako na jeden z vrcholů Festivalu Janáček 2024.“
Celý text najdete ZDE.
Rusalka on the verge at Janáček Brno Festival
mySCENA, 25. 11. 2024, Gianmarco Segato
„Luckily, Brno company member Jana Šrejma Kačírková is a consummate actress who conveys all of Rusalka’s fragility, misplaced hopefulness and eternally deadened future.“
„Šťáva’s rich bass lends a nobility to his portrayal despite his dusty overcoat and penchant for eating chips. Václava Krejčí Housková’s tangy lyric mezzo is perfect for this straight-backed, no nonsense witch.“
„Radok’s Rusalka is a very specific také on this Freudian fairytale. Its success can be attributed to how well the creative and artistic team coalesce to create a unified vision that delves deeply into the psychological effects of displacement, betrayal and bargained destiny.“
Celý text najdete ZDE.
Janáček, ale i Novák a Kaprálová. Janáčkovo kvarteto dělalo osvětu
KlasikaPlus, 25. 11. 2024, Petr Veber
„Kvarteto působí na pódiu zkušeně a zrale, absolutně sehraně a sebejistě v interpretačním přístupu.“
„Provedení skladby, která se prozatím tak často nehraje, bylo strhující a objevné.“
„Výrazově se souboru podařilo zpřítomnit nekonečnou hudební krásu spočívající v melodice, modulacích a naléhavosti. Janáčkovo kvarteto hraje naplno, Novákův kvartet měl nepolevující tah; souzvuk často určoval nádherně tvárný hluboký tón Polákova violoncella.“
Celý text najdete ZDE
Krásné odpoledne s hudbou ve vile Tugendhat
KlasikaPlus, 25. 11. 2024, Karla Hofmannová
„Dva výsostní hudebníci, violoncellista Václav Petr, koncertní mistr České filharmonie, a David Mareček, klavírista a ředitel téže instituce, připravili pro tento večer duši lahodící program.“
„Skladbu provedlo duo violoncello a klavír s nápadnou lehkostí, široce rozkročenou dynamikou a průraznou dramatičností.
Jako již v předchozích skladbách prokázal violoncellista kultivovaný tón, se schopností širokého legata a kontrastní dynamiky. Hráč má spolehlivou techniku a jeho piana jsou lehounká a nosná, stejně jako ozdoby či nadýchané flažolety. Forte zní naopak velmi hutně a pevně, s dramatickým efektem.
Klavírista byl velice ukázněný a cítil se sólistou a dokázal ho doplňovat v pianových plochách a účinně podporovat ve vzrušenějších akordických částech. Umělci tvořili jednotné duo, vnitřně ústrojně propojené.“
Celý text najdete ZDE.
Janáááček!!!
Divadelní noviny, 25. 11. 2024, Josef Herman
„Skvělému obsazení vévodil skotský tenorista Nicky Spence, v Brně se uvedl na minulém festivalu výbornou interpretací Janáčkova Zápisníku zmizelého, pana Broučka předvedl jako opilce v nedopnutém utahaném saku přes tlusté břicho, přesný v situacích, pohyblivý, s okázalými gesty a mimikou – dokonalý operní herec.“
„Ve třech rolích milenců se pěkně uvedli Daniel Matoušek a Doubravka Novotná, v obsazení nebyla chyba, Martin Buchta s Pavlem Koňárkem výtečně připravili sbory a Marko Ivanović náročnou partituru přehledně vyložil a nastudoval.“
„Obsazení v této sérii je převážně české a dokonalé – koho by to v berlínském prestižním domě ještě nedávno napadlo! Jan Martiník jako přesně vystižený advokát dr. Kolenatý, Alberta Gregora coby elegána už v několika prestižních inscenacích nastudoval Aleš Briscein, Haukem-Šendorfem je od počátku inscenace Jan Ježek a českou účast završuje Adam Plachetka v pro něj nezvyklém partu Jaroslava Pruse, výtečně!“
„Ale nemohu nezmínit Vitku osudovou, scénický projekt Operního studia Konzervatoře Brno, vlastně nové koncizní řekněme operní dílo, které z hudby Vítezslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů sestavil Tomáš Krejčí. Pohodová, krásná podívaná i poslyšená, mladé svěží hlasy nadaných studentů, čirá radost.“
Celý text najdete ZDE.
Dlouhé, ale spádné. Kyasovo Druhé město na Festivalu Janáček Brno
KlasikaPlus, 23. 11. 2024, Karla Hofmannová
„Akce na sebe rychle navazují, představení má spád a vtahuje diváka do děje.“
„Všichni tvořili prolínající se zvukovou jednotu a jejich herecké akce nesly pečeť mystičnosti, ale i černého humoru, který odkazoval diváka k pohádkovému základu celého příběhu. Představení po všech stránkách vyvážené, profesionálně provedené a divácky poutavé.“
Celý text najdete ZDE.
Excelentní! Jakub Hrůša a jeho brněnský záskok u berlínské Staatskapelle
KlasikaPlus, 19. 11. 2024, Karla Hofmannová
„V podání výsostného symfonického souboru a za vedení dirigenta par excellence, jakým Jakub Hrůša dnes je, bylo chyceno do této hudební pasti i brněnské publikum. Německá preciznost a smysl pro tradici, ve spojení s českou muzikalitou a vřelostí, to byl ten správný mix, který dal brněnskému publiku exkluzivní zážitek.“
„A ještě víc publikum nadchl dirigent, když orchestr spustil ve vražedném tempu jako přídavek Lašský tanec č. 3 ‚Dymák‘ Leoše Janáčka.“
Celý text najdete ZDE.
Jakub Hrůša se Staatskapelle Berlin potvrdil pozici dirigentské špičky
Opera+, 18. 11. 2024, Emil Drápela
„Hrůšovo druhé vystoupení na 9. mezinárodním festivalu Janáček Brno 2024 bylo opět triumfem. Zprostředkoval publiku zážitek vrcholné brahmsovské i beethovenovské interpretace, oslnivé a zářivé v dynamických vrcholech, jemné a niterné v pianissimech. Úplně nejvíc mě zaujalo dirigentovo inspirativní vynášení hlasů z orchestrálního přediva. Nevím, co bylo předem nacvičeno a co bylo dílem okamžiku, ale přesně takhle si představuji ryzí muzikantství.“
Celý text najdete ZDE.
Brněnské přízraky Eliny Makropulos
KlasikaPlus, 17. 11. 2024, Jan Sebastian Tomsa
„Na pódiu neustále dochází k nějaké akci, je zde veliké množství maličkostí a detailů, ale nic není samoúčelné, všechno zapadá do logiky inscenace a umocňuje její poetičnost.“
„Všechny pěvecké party byly podány na vysoké úrovni.“
„Dorothea Röschmann herecky ztvárnila asi nejpřesvědčivější Emilii, jakou jsem kdy viděl. Dokonale pěvecky i herecky vystavěla všechny emoce potřebné se správnému uchopení této neobyčejně náročné role: Eleganci, svůdnost, zášť, zoufalství i emoční prázdnotu.“
Celý text najdete ZDE.
Klavírní recitál Jana Jiraského ve vile Stiassni osvěžil vzpomínky
KlasikaPlus, 17. 11. 2024, Helena Pavlacká
Nejznámější Scherzo-Polku Fis dur Allegramente, ovlivněnou obdivem k Chopinovi, Jan Jiraský zahrál s briskním nasazením, které záhy zkorigoval do salonně menšího prostoru, zejména v její uvolněné, ale vnitřně vypjaté části. Druhou Zádumčivost v gis moll a tempu Allegretto, proměnlivou a náladovou, dokonale zvládl barvitou dynamikou. Jako příjemný vánek pohladila Přívětivá krajina v Des dur, v tempu Moderato. Pak se rozvířila závěrečná Rapsodie f moll. V jejím Vivace ed energico bychom Smetanu téměř nenašli. Jan Jiraský si s ní brilantně poradil.
Celý text najdete ZDE.
Festival Janáček Brno z „Kulturní newsletter Odboru kultury MMB na měsíc listopad 2024“
Markéta Vaňková, primátorka města Brna:
„Závěrem bych se ráda ještě jednou vrátila k Janáčkovi. Dovolte mi vyjádřit uznání organizátorům a dramaturgům letošního festivalu Janáček Brno, který právě vrcholí, i souboru opery Národního divadla Brno za neotřelé, odvážně tvůrčí zpracování Výletů páně Broučka, jejichž premiéra letošní ročník zahájila. Přesně takto má totiž spojení Janáček a Brno rezonovat, aby bylo slyšitelné i za hranicemi.“
Celý newsletter najdete ZDE.
Soprán a úsměv Simony Šaturové prozářily vilu Tugendhat
KlasikaPlus, 12. 11. 2024, Karla Hofmannová
„Povedz že mi povedz přednesla zpěvačka měkkou, něžnou kantilénou, se silným vnitřním prožitkem..“
„Na klavír pěvkyni doprovázel klavírista Marek Kozák. Spolupracoval velmi citlivě, dával o sobě vědět jen mírně v mezihrách. Sólová vystoupení si naopak užil mezi jednotlivými soubory písní. Nejprve to byly Eklogy, op. 11: č. 4 „V národním tónu“ Vítězslava Nováka. Začal měkce, v rychlé části zvonil a perlil, v pomalé části naopak hladil měkkou melodickou linkou.“
Celý text najdete ZDE.
Brno Contemporary Orchestra vnesl do koncertního života reflexi a inspiraci
Opera+, 12. 11. 2024, Lenka Dohnalová
„Koncert Brno Contemporary Orchestra vnáší do koncertního života reflexi a inspiraci. „
„Zvláště pikantním osobitým prvkem je velkooperní zpěv wagnerovského stylu rolníka v německém jazyce, skvěle provedeným pevným a zvučným tónem Jana Šťávy.„
Celý text najdete ZDE.
Večer Pavla Haase na janáčkovském festivale
Časopis Harmonie, 10. 11. 2024, Jarmila Procházková
„Haasovo umělecké vyjádření je zcela svébytné. Hudební stránka prozrazuje jeho zájem o jazz a lidovou píseň a na druhé straně zvládnutí tradičních i moderních kompozičních technik. Mix těchto prvků a přístupů a smysl pro jejich dramatické strukturování v Haasově tvorbě vytváří fascinující příběhy plné překvapení a napětí. To přesně předvedl Navarra String Quartet hrající ve složení: primárius Benjamin Marquise Gilmore – housle, Eva Aronian – housle, Sasha Bota – viola, Brian O’Kane – violoncello. Jejich provedení se vyznačovalo zpěvností i dramatickou úsečností, rytmickou pregnancí, přesvědčivým uchopením všech výrazových kontrastů skrytých v partituře a dokonalým smyslem pro souhru.“
Celý text najdete ZDE.
Exkluzivní zážitek v Brně. Bamberští s Hrůšou a Trifonovem
KlasikaPlus, 6.11.2024, Karla Hoffmanová
„Dirigent Jakub Hrůša uplatnil svoji neomylnou schopnost pečlivě vypočítat účinek gradace hudebního proudu a vycizelovat ho do nejjemnějších detailů.“
„Orchestr hrál s niterným napětím a výrazem, piana posluchače nutila nedýchat.“
„Hudba pod rukama klavíristy ožívala a rozkvétala.“
„V této skladbě se představil jako koncertní mistr Ilian Garnetz a i jeho housle byly jímavé a nesly se s jasným tónem a intimitou výrazu. Klavíristovo frázování občas překvapilo, ale bylo objevné a novátorské, především pak hluboce muzikantské. Obecenstvo přijalo jeho hru s obrovským nadšením a s vědomím, že bylo svědkem něčeho výjimečného.“
„Jakub Hrůša dal dílu plasticitu i sdělnost. Koncertním mistrem zde byl opět Bart Vandenbogaerde, excelovali sóloví hráči na hoboj, klarinet, na anglický roh, ale devízou orchestru je především dokonalá souhra jeho členů. Bamberský orchestr je jeden organismus, bezvadně fungující a dokonale reagující na sebemenší pokyn svého šéfdirigenta. Ovace nebraly konce…“
Celý text najdete ZDE.
RECENZE: Matěj Brouček ztracený v kontextu doby
Radmila Hrdinová, novinky.cz, 6.11.2024
„Výborné hudební nastudování Marka Ivanoviće a pěvecko-herecké výkony skvělého brněnského sboru i početných sólistů v čele se skotským tenoristou Nickym Spencem. Ten sice pojal Broučka dle intencí režiséra jako opilého násosku, ale zpívá ho krásně, s perfektní češtinou, a postavu má vypracovanou do řady nápaditých hereckých detailů.“
Celý text najdete ZDE.
Triumf Jakuba Hrůši a Daniila Trifonova s Bamberskými symfoniky
Emil Drápal, Opera+, 5.11.2024
„Těžko si představit ideálnější provedení Sukova Zrání než bylo to Hrůšovo. Jasnými, podnětnými gesty držel pevně celý kolos v rukou a vedl ho střídavě k dynamickým vrcholům či naopak k potřebným zklidněním a k úsekům mysteriózního až vesmírného klidu. Od prvního momentu ze sebe vydával vše, bylo vidět, že jede stále nadoraz. V závěru skladby přispěla ke všeobecné katarzi i ženská část Českého filharmonického sboru Brno.“
„Ruský klavírista Daniil Trifonov však od prvního taktu do písmene potvrzoval pozici špičkového sólisty světového formátu. Technicky neměl absolutně žádné limity a Dvořáka interpretoval bez patosu, lehce, místy až hravě.“
„Koncert Jakuba Hrůši s Bamberskými symfoniky se zcela nepochybně zapíše jako jeden z vrcholů letošního mezinárodního festivalu Janáček Brno. Nezapomenutelně se o to zasloužil rovněž sólista Daniil Trifonov. Bude nanejvýš zajímavé srovnávat tento skvělý hudební zážitek s vystoupením Staatskapelle Berlin s jejím šéfdirigentem Christianem Thielemannem v samotném závěru brněnského festivalu.“
Celý text najdete ZDE
Pan Brouček v roce 68
Polyharmonie, 5. 11.2024, Zuzana Ledererová
„Dirigent Marko Ivanović si večer evidentně užíval a orchestr pod jeho vedením naplnil svým výkonem obrovské hlediště až po okraj. O báječnou atmosféru se pochopitelně zasloužili i sólisté, uveďme alespoň Daniela Matouška, Doubravku Novotnou a Jana Šťávu. Nicky Spence jako Matěj Brouček překonal všechna očekávání: pěveckým i hereckým výkonem, svými pohyby, stejně jako celou figurou.“
Celý text najdete ZDE.
Jak pan Brouček létal v pivním tanku a kouřil marihuanu
Jan Průša, Deník N, 4. 11. 2024
„Děje se tak za zvuku Janáčkovy lehce identifikovatelné hudby, která nezní ani trochu pateticky a těžce, ale šťavnatě a svěže, moderně, a přesto přívětivě a lidsky.
A přesně takové byly Výlety páně Broučkovy na slavnostním zahájení 1. listopadu v Janáčkově divadle.
Stejně jako tomu bylo v roce 2022, kdy na úvod zazněla opera Z mrtvého domu netypicky ve spojení s Glagolskou mší, i letos se soubor Janáčkovy opery rozhodl zahájit méně hraným kusem.
Svým způsobem se pustil do podobného experimentu, když dílo, které je vystavěné z klišé týkajících se české povahy, svěřil renomovanému kanadskému režisérovi Robertu Carsenovi. Ten v koprodukci se slavnými operními domy Teatro Real v Madridu a Staatsoper unter den Linden v Berlíně vytvořil velmi efektivní mezinárodní inscenaci s ambicí mluvit nejen k brněnskému publiku.
Pan Brouček v podání vynikajícího Nickyho Spence baví, létá v pivním tanku, kouří marihuanu na Měsíci a především si ve své malosti nevidí ani o trochu dál než na nos. Další reprízy proběhnou jako ozvěny festivalu 3. a 4. prosince od 19. hodin v Janáčkově divadle.“
Celý text najdete ZDE.
Výlety páně Broučkovy do ‚šedesátek‘
Petr Veber, KlasikaPlus, 2. 11. 2024
„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“
„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“
„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“
Celý text najdete ZDE.